Fakta jsou jasná: ve všech městech ČR vzrůstají počty aut v ulicích. Čím dál více lidí volí auto i pro velmi krátké cesty. Velké množství lidí vozí své děti auty do školek, škol, sportovních a zájmových kroužků. Města a silnice se ucpávají auty, lidé se bojí chodit pěšky či jezdit na kole. V civilizovaném světě již tento problém řeší a jednou z hlavních cest je právě budování cyklistické infrastruktury - a nejedná se jen o cyklostezky. Vaše 3 vyjádření, která jsou v následujícím textu očíslována a označena silným písmem, na listopadové besedě s občany města v Hankově domě tak bohužel patří do minulého století. Dovolím si je proto podrobit kritice a budu se těšit na vaše názory.
1. "Koukejte dát do pořádku silnice a nemluvte nám o cyklostezkách"
Tato vaše věta, jistě řečena s lehkou nadsázkou, je sice při stavu našich komunikací pochopitelná, ale přesto nesmírně krátkozraká. Povede jen a pouze k tomu, že se nynější děravé komunikace opatří novým asfaltem. Stále to ale budou komunikace z 30., či 50. let minulého století, kdy tu a tam přejelo auto, či dokonce vůz tažený koňmi. Jen se na krásném asfaltu nebudou ničit tlumiče aut (vždyť proto se tam montují)! Jaký je další přínos takových oprav? Jakým způsobem to vyřeší parkování a narůstající kolony či rosotucí počty kamionů? Mám za to, že nijak.
2. "Historická města nejsou dělaná na cyklostezky"
Ano, nejsou, ale historická centra měst nejsou dělaná ani na pohyb a parkování stovek aut. Je tedy logicky nutné řešit města tak, aby se do nich bezpečně dostalo co nejvíce lidí. A je v zájmu všech, aby co možná nejvíce lidí nechalo svoje auto v garáži. Tedy kvalitní MHD a maximální bezpečí pro chodce a cyklisty. Mimochodem - kolo je se svými rozměry více podobné koni, který byl ve středověku hlavním dopravním prostředkem :-)
3. "Cyklostezky u hlavních silnic ve městech jsou jenom móda a v Praze jsem na nich žádného cyklistu nikdy neviděl. Nikdo rozumný je nepoužívá, protože je to nebezpečné!"
Pane Senátore, respektovaná osobnost vašeho významu by rozhodně neměla dát na pouhý dojem z několika cest po Praze, ale zjistit si alespoň základní fakta. Desítky, stovky a tisíce lidí již vyměnily auta a autobusy za kola. Aby tyto moje věty měly váhu, požádal jsem pražské sdružení AUTO-MAT, které se o cyklodopravu v Praze stará, o vyjádření a zaslání názorných čísel:
"Zřizování cyklistické infrastruktury nepochybně podmínilo rozvoj cyklodopravy v Praze. Intenzita jízdy na kole na sčítaných místech vzrostla mezi roky 2010 a 2014 o 63 % (odkaz). Zřízení cyklostezky nebo její dočasné uzavření se vždy projevuje na měřených intenzitách cyklistického provozu. Vyřešení výrazně problémového místa pak vede k násobnému zvýšení intenzity cyklistické dopravy. Například na nábřeží Kapitána Jaroše došlo v roce 2012 k nahrazení nebezpečného přechodu bezpečnými přejezdy pro cyklisty, načež se tam cyklistický provoz zvýšil zhruba čtyřnásobně (viz obr. hned nahoře). Na Vršovické, ulici vybavené senátorem kritizovanými cyklopruhy, je dlouhodobě intenzita kolem 400 průjezdů za den (sezóna, bez ohledu na počasí)."
REALITA, FAKTA A MOŽNOSTI ve Dvoře Králové nad Labem
Co z toho tedy plyne?
Při projektování oprav je nutné také dbát na moderní poznatky v dopravě, zkušenosti ze světa i z ČR a ZAHRNOUT do projektů nové a mnohdy vůbec ne drahé prvky, které provoz cyklistů a chodců učiní podstatně bezpečnější. A to v žádném případě nemusí být jenom cyklostezky. Zkušenosti z mnoha měst Evropy říkají, že tato řešení převedou z aut na kola i desítky procent lidí, kteří se dopravují za prací, nákupy i zábavou. Navíc slovo cyklostezka je v češtině velmi matoucí, protože ne vždy se jedná pro stezku určenou jen pro cyklisty. Vhodnější je označení "koridory, které slouží rekreaci sportu a nemotorové dopravě". Na těchto stezkách se tak mohou bezepčně pohybovat například i vozíčkáři.
Zkušenosti ze Dvora Králové nad Labem
Kdyby se takto přemýšlelo ve Dvoře Králové před několika lety, kdy se zásadně rekonstruovaly naše nejhlavnější ulice - tedy 17.listopadu a Legionářská, tak by nyní zcela jistě nemalý počet vašich zaměstnanců jezdil do práce na kole, a nevytvářely by se tak zbytečné kolony a krizové situace v autech, i když zatím jsou ve Dvoře stále ve snesitelných mezích. Vše by se do pruhu silnice nikoliv pohodlně, ale přesto vešlo. Nyní se ale lidé bojí, protože tyto ulice jsou pro cyklisty pro svoji zaplněnost zcela nevhodné. Vaše prohlášení, že jste "vždy na kole jezdil a i nyní jezdíte vpravo u chodníku a řidiči se mají vyhnout", je zde již bohužel zcela neudržitelné - lidi to na kola nedostane, a už vůbec ne rodiče s dětmi či dokonce samotné děti.
To samé na náměstí: pokud by projektanti při plánování rekonstrukce měli od vedení města zadání s nemotorovou dopravou pracovat, nebo ještě lépe - kdyby tak sami od sebe z vlastní profesní cti učinili, tak by se nyní nemuselo vymýšlet poměrně kostrbaté řešení, proti kterému se zvedla vlna odporu, a navíc to samozřejmě bylo ve výsledku dražší, než kdyby se to udělalo rovnou.
Jak to bude u dalších rekonstrukcí?
Je prima, že rekonstrukce Heydukovi ulice a Benešova nábřeží už s řešením pro cyklisty počítá. Jak to je ale s dalšími ulicemi? Například budoucí kruhová křižovatka u Oční školy je již v závěrečné fázi projektové přípravy a s cyklisty se rovněž příliš nepočítalo - prý by se "to nevešlo". Možná ano, možná ne - jen mám obavu, že to bohužel nikdo ani nezkusil. Všichni se tiše a trpělivě modlíme, aby ji už konečně udělali "alespoň nějak". Ale co nás čeká za 2, 6, či 10 let? Minimálně se bude předělávat vlastně nedávno dodělaná křižovatku na Denisově náměstí u Jatek, aby budoucí páteřní Labská cyklostezka byla bezpečná.
Není však rozumnější se aktivně bít o to, aby budoucí rekonstruované komunikace už byly moderní a bezpečné nejen pro auta, ale i pro ostatní účastníky provozu? Ano je to náročnější, ale STOJÍ TO ZA TO!
Co myslíte?
S pozdravem
Ing. arch. Jan Holan
Celé povídání pana senátora o cyklistice si můžete poslechnout
ZDE